|
|
Changing Public Opinion in Finland on NATO Membership in the Context of the Ukrainian Crisis
Kratinová, Dominika ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Finsko je nyní prosperující severní zemí, členem Evropské Unie, podporující vztahy Evropské Unie s Ruskem a jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Finsko má unikátní roli v udržování přátelských vztahů s Ruskem a proto lze předpokládat, že Finsko nebude usilovat o členství v NATO, protože by Rusko mohlo nabýt pocitu ohrožení. Krize na Ukrajině změnila pohled mnoha lidí na Ruskou zahraniční politiku a donutila veřejnost, politiky a okolní státy obecně uvažovat čeho je Rusko schopné a jestli by mělo být vnímáno jako hrozba. Kvůli krizi na Ukrajině se názory ve Finsku mění a rozvíjí a členství NATO je vnímáno z jiné perspektivy než dříve a celkově ceněná politika neutrality je přehodnocována. A právě touto problematikou se hodlám ve své práci zaobírat. Popíšu změny ve veřejném mínění na téma členství v NATO a obecné bezpečnosti Finska, jelikož se tento názor veřejnosti změnil během poslední dekády. A Ukrajinská krize byla důvodem těchto změn. Abych našla odpovědi na otázky vyplývající z této problematiky a provedla komplexní analýzu informací pocházející z různých zdrojů, mimo jiné jsem použila výsledky průzkumu veřejného mínění a rozhovory s finskými vojáky a politiky. Výsledky mé práce potvrdily mé domněnky: Ukrajinská krize měla, jakožto významný soudobý politický fenomén zřetelný vliv na...
|
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
| |
|
|
Wnuczka Polaka, Mutti von Deutschland: Angela Merkel's Crisis Management from a Polish Perspective (2014-2016)
Krempaská, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá krízovým manažmentom Angely Merkel na príklade ukrajinskej a migračnej krízy v poľskom politickom diskurze. Cieľom výskumu, ktorý spočíval na metóde obsahovej analýzy stenografických zápisov zo schôdzí poľského Sejmu bolo zistiť, ako poľská politická elita vnímala krízový manažment Angely Merkel ako líderky Nemecka a EÚ v týchto krízach, aká motivácia tieto kroky podľa nich sprevádzala a čo to vypovedalo o poľskej politickej scéne samotnej. Než po 16-tich rokoch Angela Merkel opustila kancelárske kreslo, bola považovaná za jednu z najmocnejších svetových líderiek, ktorá v čele Nemecka a EÚ previedla Európu viacerými závažnými krízami. Mnohé kroky nemeckej kancelárky sa však stali predmetom rozkolu v rámci EÚ a ako sa ukázalo na príklade Poľska aj vo vnútornej politike členských štátov. Analýza ukázala, že hodnotenie politiky Angely Merkel poľskými poslancami je zrkadlom vnútropolitického rozkolu dvoch najväčších poľských strán, Občianskej platformy a Práva a Spravodlivosti.
|
|
|
Ukrajinská krize v ruském a ukrajinském televizním zpravodajství
Dziuba, Daryna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá téma zpravodajského pokrytí ukrajinské krize v ukrajinských a ruských médiích v období mezi únorem 2015 a březnem roku 2016. Téma analýzy bylo vybráno na základě osobního zájmu o danou problematiku. Pro naplnění stanovených cílů je tato práce rozdělena do několika částí. První část diplomové práce se zaměřuje na popis hlavních mediálních teorií včetně teorie rámcování, dále je popsán koncept hybridní války a propagandy, které jsou pro pochopení dané problematiky nezbytné. Podrobněji je vysvětlena anatomie ukrajinského konfliktu, konkrétně války na Donbasu, jejíž kořeny sahají do roku 2014. Práce také zahrnuje popis dosavadních odborných studií o pokrývání zkoumané problematiky v zahraničních médiích. Druhá část této diplomové práce se věnuje analýze mediálních obsahů o událostech na východě Ukrajině, které ve sledovaném období šířila ruská státní agentura TASS a ukrajinská agentura Ukrinform. Součástí praktické části této diplomové práce je popis vytváření postupu vlastního výzkumu, stanovení výzkumných cílů a a charakteristika použitých nástrojů pro jejich dosažení. V poslední části této diplomové práce jsou detailně popsány výsledky realizované obsahové analýzy. Tato práce má sloužit k lepšímu pochopení roli médií v referování o ukrajinské krizi a pomoct dalšímu výzkumu...
|
|
|
Russia's narratives on the Western sanctions regime from 2014 to 2020
Auböck, Alexander ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
5 Abstract This thesis aims to provide an overview of Russia's narratives surrounding the anti-Russian sanctions implemented by the West in the wake of the Ukrainian crisis. Employing the concept of "strategic narratives", the thesis aspires to outline the content and usage variation of Russia's strategic communication regarding the sanctions regime. After exploring what countries can, in theory, do to defend themselves against sanctions, it was predicted that Russia would strive to reach two goals with its strategic narratives, delegitimizing the sanctions regime and downplaying the sanctions' negative economic effects. The qualitative method of thematic analysis was used to explore the statements of Russia's political leaders on the sanctions and found that Russia indeed seeks to delegitimize the sanctions and downplay their effects. When investigating the usage of the two strategic narratives over time with the help of a quantitative Chi-square test, no significant differences could be found between economically turbulent and prosperous times for two out of three politicians, with the third one resorting more often to the delegitimizing strategic narrative in economically prosperous times. Meanwhile, two other external factors were identified as significantly influencing the strategic narratives' usage...
|
|
| |
|
|
Novorossija: reflexe českých a ruských médií v letech 2013 až 2016
Švarc, David ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mezinárodně neuznávanou konfederaci s názvem Novorossija, která existovala na území východní Ukrajiny mezi léty 2014 a 2015. Klade si za cíl zmapovat, jak tuto situaci reflektovala vybraná čtyři česká a čtyři ruská média. Samotnému výzkumu předchází kapitola věnovaná historickému kontextu daného prostoru, ve které jsou popsány důležité historické události související s daným územím od doby vlády Kateřiny II. až po samotnou tzv. ukrajinskou krizi. Rámec mediálních výstupů, které jsou podrobeny zkoumání, je záměrně rozšířen o jeden předchozí a jeden následující rok (tedy 2013 a 2016), aby bylo prověřeno, zda se objevovaly zmínky o Novorossiji před vyhlášením i po ukončení tohoto projektu. Ve výzkumu je uplatňována kvantitativně-kvalitativní analýza.
|
|
|
Vliv sankcí EU vůči Ruské federaci na konkrétní firmu
Školová, Karolína ; Jedlinský, Jakub (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Cílem práce je zhodnotit hospodářský dopad, který na firmu Crystalex CZ, s.r.o., měly sankce EU uvalené vůči Ruské federaci. Na základě toho jsou zjišťovány vztahy mezi uloženými sankcemi a ostatními doprovodnými situacemi, které byly jimi vyvolány a které ovlivňují řadu dalších činností firmy. Dále je provedena analýza dosavadních výkazu prodejů v porovnání s prodeji před uvalením sankcí. Práce je rozdělená do tří kapitol. První kapitola se zabývá samotným pojmem sankce a sankční politikou EU. Druhá kapitola je zaměřená na obecnou charakteristiku firmy Crystalex. Třetí kapitola pojednává o aktuálních obchodních problémech firmy, které uložené sankce způsobily. Závěrem práce je shrnutí všech doprovodných procesů, do kterých sankce vyústily a které měly vliv na hospodářskou činnosti firmy.
|
|
|
Dopady ukrajinské krize na ruskou ekonomiku
Šimíková, Barbora ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout souhrnný náhled na ekonomiku Ruské federace a zhodnotit její současný stav v kontextu probíhající ukrajinské krize, která začala v roce 2014. Během tohoto období se totiž výrazně změnila situace na ropném trhu a zároveň byly na Rusko uvaleny ekonomické sankce za jeho zapojení do ukrajinské krize. Současně s tím uplatnila RF odvetné sankce vůči těmto zemím. Co je příčinou současné ruské ekonomické krize se bude práce snažit odhalit ve třech kapitolách. První kapitola se věnuje ukrajinské krizi a roli Ruska v tomto konfliktu. Druhá kapitola analyzuje ruskou ekonomiku, její charakteristiky a výkonnost. Poslední kapitola zkoumá dopady sankčního režimu, poklesu cen ropy a s tím související nedostatečné diverzifikace a závislosti na exportu surovin v kontextu monetární a fiskální politiky a také jejich vliv na vybrané sektory ekonomiky a zahraniční obchod.
|
host ::
RSS.